POKUD MÁTE ZÁJEM UDĚLAT SI JASNO ALESPOŇ V ZÁKLADU V

NÁZVOSLOVÍ pro BROUŠENÉ TECHNIKY SKLA,

TAK TU MOŽNOST MÁTE PRÁVĚ ZDE. MŮŽETE POROVNAT.

1.

PÍSKOVÁNÍ SKLA

Tato technika jak z názvu vyplívá je zdobení skla pomocí tryskání pískových zrnek pod vysokým tlakem proti sklu přes různě upravované krycí fólie. Postupným odebíráním a přidáváním fólií a nebo použitím různých zrn, můžeme docílit až překvapivých dekorů. Vše ale musí probíhat v neprodyšně uzavřené kabině.

Používá se buď plochá jako matování, nebo pro tvoření různých motivů, jak na větší plochy tak na sklenice a to i v menších rozměrech.

2.

LEPTÁNÍ KYSELINOU

Je prováděno tak, že se v tomto případě sklenice nejprve potopí do teplé ochranné voskové… lázně. Po vyjmutí a zaschnutí  se jehlami, ručně nebo na pantografu vyryje motiv a následně je na takto obnažené místo nanesena krátce kyselina a po té opláchnuta. Pak se sklenice zbaví vosku a hotovo. Daný dekor je jemná linka a hlavně lesklá.

Proto se také leptání skla používá při leštění skla. To ovšem ale jen pro hrubé základní broušené řezy. Následně se brousí - řežou jemné klínové řezy - muřinky, vídeňská matová výplň… To už ale spadá do jiné techniky

3.

LEPTÁNÍ SOLEMI

Zde se používá podobně jako u pískování.

4.

TAKZVANÉ PUNKTOVÁNÍ

Dříve hojně používané ale ručně. Dnes již strojně, mašinkou ze které vyjíždí či vystřeluje něco jako ze šicího stroje vidiový hrot a vztváří místa se spoustou zaštípaných bodů. Čím hojněji, tím je místo světlejší.

Dnes je toto používáno nejčastěji na  náhrobcích.

5.

2D a 3D LASER

Dnes nová technologie, podobná bodu č.4 punktování, akorát že světelný paprsek může svým výbojem v určité vzdálenosti udělat podobnou stopu, ale s tím, že toto dovede díky svým vlastnostem i uvnitř skla. S pomocí počítače a scanerů je možné docílit i trojrozměrného obrazu. Podmínka rovné a kvalitní - optické sklo, z důvodu lomu světla.

6.

BROUŠENÍ, KULENÍ ŘEZÁNÍ A HRANAŘINA

Tyto techniky jsou vlastně podobné, spadá do nich také i rytí skla.

Jde o odbrušování , nebo vybrušování určitého dekoru  brusnými koly různě tvyrovanými a hrubými či jemnými, v závislosti na tom, kolik materiálu chceme odebrat a jakou stopu po brusu zanechat. Nejvíce se snad liší hranařina, jelikož se brousí na boku kola, proto toto kolo je položeno vodorovně, stejně jako hrnčířský kruh. Díky rovné ploše je možné docílit opravdové roviny. Ostatní brousící techniky odebírají sklo po obvodu kol, proto jsou kola svisle uchycena. Brusivo je vždy součástí kola, snad někdy mimo leštění, kdy se nanáší leštící směs nan kolo. Při broušení je zapotřebí chladit vodou, která i čistí kolo, které lépe bere.

7.

RYTÍ

Rytinu jsem si nechal na konec. Ta spojuje asi všechny brusné techniky dohromady. Hlavní rozdíly jsou v technice broušení, kdy  se sklo drží jakoby ze zadu kola, aby bylo vidět na dekor. Jak vypadá si můžete prohlédnout zde na našem webu. Kdežto brusič tlačí sklenici od sebe proti kolu.

Druhý rozdíl je asi ve velikosti nářadí. Kolečka používá menší a proto může vybrousit mnohem více detajlů. A poslední, používá na broušení jak chlazení vodou, na rychlejší odbroušení skla, tak i nanášení brusné suspenze  / petrolej, olej a smirek / na měděná kolečka. Ty jsou sice měkké, málo vydrží, ale dají se tvarovat a udělat velice maličká, takže se toto používá mimo přesné ornamentální práce hlavně na nejmenší detajly, jako jsou nosní dírky, oč,i rty, prstíky… Nakonec ovšem většinou i oni musí svůj dekor alespoň trochu přeleštit, aby vystoupily stíny motivu a zvýraznil se prostorový efekt.

8.

GRAVÍROVÁNÍ

Na to jsem zapomněl. Toto brousí většinou stroje, pantografy a jiné. Brousí se rotačně a využití mimo občasné dekorování skla hlavně gravírování - frézování plastových cedulek, kovových štítků a jiných…Gravírováním též můžeme nezvat vaše pokusy o dekorování skla ručními gravírovacímy tužkami a bruskami.